tlhIngan Hol
Advertisement

   SKI: This article is about the persian history.   

Golestan-takht2

Golestan Palace, Tehran, Iran

tera' qunvaD potlh Persia Iran ( Persia Hol : ایران îrân ) ghap qun. nI'qu qunDaj, qaStaHvIS qunDaj, latlh nugh law' rarlu' 'ej cham law' 'ogh. tera'Daq, noyqu' Persia QoQ, nagh beQ, paqmey, QeD je.

Achaemenid wo'[]

Persepolis Lamassus

Persepolis, Lamassu

-559 DIS, Persia wa'DIch wo' achaemenid wo' 'oH'e' ( هخامنشیان haxâmanešiyan). wo'vam chenmoHta' achaemenes, Persia wa'DIch ta' ghaH. charghta'qu' puqloDmeyDaj, Cyrus I Cyrus II je qoj persia wo' lutInmoH. Cyrus gho tut ghItlh Cyrus II, qunvaD potlh gho tutvam, wa'DIch Human DIb 'e' majatlhmo'. che'taHvIS Darius I (-521-486 joj), persia wo' tIn law' Hoch tIn puS: maSIr je Armenia je Afghanistan je law' Sepmey je SeH Persia. -330 DIS, wo'vam chargh Alexander the Great.

Seleucid wo'[]

HeghDI' Alexander (-323 DIS), wo'Daj wavlu'. qaDtaHvIS retvam, wo'Daq nugh' law' tu'lu'. -64 DIS, Seleucid wo' chargh Pompey.

Parthia wo'[]

Sleucid wo' charghlu'taHvIS, Parthia wo' chenmoHtaH Parni chuD (Persia Hol : اشکانیان, Ashkāniān). cha'DIch vatlh DIS poH, Hoch Syria 'ev tIng je yermey SeH wo'vam. wanI' qaSDI', Rome wo' chagh moj Parthia wo' 'ej Qojchuq. 'ach, 224 DIS, lotlh Ardashîr I qoj QapDI' Sassanid bov chenmoH ghaH.

Sassanid bov[]

wo'DajvaD Iranshahr (ايرانشهر Iran Hol, "aryan puH") pongta' ghaH. Parthia wo' charghta'DI', Sassanid bov chenmoH Ardashîr qoj, 226 DIS, ta' moj. wo' tInmoH 'ej chuDvaD Kouchan chuDvaD Hun je Rome wo'vaD je

Falak ol aflak night

Dež-e Shāpūr-Khwāst

Qoj. che'taHvIS Khosro I, rup luchoHlu' 'ej chuDvaD quv woQ nob 'ej chuDvaD mIp woQ nobHa'. ghIq maSIr, Syria, Palestine je chargh Khosro I puqloD, Khosro II. IranvaD potlhqu' retvam: ngugh Rome wo', ghIq Byzantium wo' je SIgh Sassanid wo' qoj, tera'Daq, noyqu' Sassanid nagh beQ, nugh, paqmey je. SIbI'Ha' Islam nagh beQ SIgh ta'vetlh.

Sassanid Hol Pahlavi'e' 'oHta'.

Islam ret, Umayad wo'[]

651 DIS, Persia yot chuD Umayad. 'ach, Persia tIghmey lo' yotwI'meyvam. QIt, PersiaDaq, muslim moj Hoch, 'ej lalDan qan lonlu', Zarathustra lalDan. qaStaHvIS retvam, Persia chuDvaD DuD chuD Arab. baratDaq 'elnISpu' chuD Zoroastrian.

Abbasid bov[]

ghIq, qaStaHvIS Abbasid bov (750-1258), potlh moj Persia tayqeq. ngugh Islam tayqeqvaD ghaqqu' chuD Persian: Islam 'u' paqmey, QeD je moj Persia.

tlhab ret[]

819 DIS, tagh Samanid bov (Persia Hol, سامانیان‎‎ sâmâniyân). yermey chargh Samanid qorDu' mangghomchaj

Bukhara - Samanid Mausoleum

je, qoj, 904 DIS, wo' chu' chenmoH. ngugh tlhab Iran 'ev. Persia Hol jatlhta' che'wI'pu'vetlh 'ej Persia nugh lurDechmey je tungHa'ta'. ngugh QubwI'pu' QaHta' qum. 1000 DIS, Shâh Nâmeh (Persia Hol : شاهنامه ) ghIq Ferdowsî, Iran qun ja' paqvam. narghta' QubwI'pu' latlh:

- Rudaki, ghItlhwI'

- Ar-Razi, tej

- Ebn-e Sina, QubwI'

Bukhara Samanid mon'e' 'oHta'. botlh tIn Bukhara 'ej Baghdad ghoj 'oH.

Ghaznavid bov[]

Ghazni (Ghaznavid monDaq) Minaret

ghIq, nargh bov chu' : ghaznavid bov. wo' tIn 'oH wo'vam'e' : PunjabDaq (baratDaq), AfghanistanDaq je Sachpu'. chuD turk chaH che'wI'pu'Daj'e'. Ghazni vengDaq jom Ghaznavid.

qaStaHvIS retvam, baratDaq yotmey Sov Mahmud, Ghaznavid DevwI'. mIpmey law' qem yotmeyvetlh. QubwI'pu'vaD Huch noblaHmo' che'wI'pu', GhazniDaq cher val ghoj law' : pa'Daq 'elta' Ferdowsi je. Al-Biruni ghaH bovvam ghantoH'e', qaStaHvISmo' bovvetlh, Persian chuDvaD Daj barat. vaj, baratDaq yInta' Al-Biruni 'ej paq barat bop ghItlhta' : Tarikh Al-Hind (barat qun). baratDaq yInta'mo' Sanskrit jatlhlaHta' Al-Biruni qoj barat.

Seljuq bov[]

QeD ghojta'.

Advertisement